Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, intenzivní honbu za přírodním bohatstvím, období romantické turistiky, aby pak bylo jeho nitro i přes protesty využito k výcviku vojsk, čímž byly jejich hvozdy zakonzervovány do konce 20. století.

 

Uhlíři a láterníci v průběhu posledních staletí změnili podobu brdského lesa, kromě nedostupných výjimek smrkově "zmonokulturněl", snadno podlehne kalamitám a škůdcům. O tuto továrnu na dřevo se už dlouho starají pracovníci LČR, VLS a církevních lesů, kterým v době automobilové a internetové turistiky vděčíme za modravé horizonty za sklem aut a na obrazovkách monitorů.
   Historické stopy se pro relativní civilizační nedotčenost brdské vrchoviny dochovaly v podobě, která v ucelené formě nemá jinde obdoby. Přidáme-li fakt, že jde o nejrozlehlejší pustý a málo přeměněný kraj v samém srdci Čech, nalezneme jedinečný fenomén.

   Na pozadí článků vznikajících jednak na platformě tehdy ojedinělých stránek brdy.unas.cz kolem r. 2005 a pak kolem r. 2009 na této doméně se snažím přiblížit krajinu rozumnýma očima, podívat se na ni z více úhlů pohledu a sdělit návštěvníkům tohoto webu, že Brdy rozhodně nejsou místem, kde by měl vzniknout zlatý důl, ať už je to myšleno obrazně nebo doslovně, natož aby byly Brdy na prodej.
  Bohužel úspěšné snahy o komerční turistický průmysl se značkou CHKO deklarovanou jako záštitu ochrany Brd mne přiměly tento web počátkem jara 2013 trochu pozměnit.
   Dalším posláním těchto stránek nebude pouze přiblížení nádherného kraje, ale i zamyšlení se nad tím, jak se s okrajovým koutem středních Čech hospodaří, jak se o něm smýšlí a co se na něj chystá.
Vězte, že také rád chodím do lesa, ale jeho osud mi není lhostejný - zvlášť, pokud by se jeho jedinečnost měla vytratit nerozumným rozhodnutím a lidskou sobeckostí. (rp)