Fitzova hrobka Tisk
Z Rokycan i odjinud - Památky
Středa, 22 Červen 2011 16:15

V současné době probíhá oprava Fitzovy hrobky na původním hřbitově u sv. Trojice, který se postupně mění v park U Plzeňské brány. Hrobka byla již delší dobu v havarijním stavu a přitom jde o jednu z významných, ale téměr zapomenutých rokycanských památek. Hrobka by zřejmě v Rokycanech nikdy nestála, kdyby Fitzovi nejbližší neodešli na onen svět dříve než on.

Fitzova_hrobka   fitz-pohreb

Johann Fitz byl ve své době nejvýznamnějším rokycanským podnikatelem, managerem a velkoprůmyslníkem (více o něm na Rokypedii).

Impulzem k vybudování hrobky v Rokycanech byla patrně smrt jeho jediného syna Huga, který náhle v Mirošově podlehl zánětu pobřišnice dne 26. 1. 1900 ve věku pouhých 38 let. Hrobka byla vybudována ještě v témže roce ve stylu vídeňské secese. Není znám architekt hrobky, ale uvádí se, že odpovídá stylu Otto Wagnera (více o něm na http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Wagner). Fitzovy kaolínky v Horní Bříze ostatně dodávaly ve velkém dlažbu i do Vídně, kde byly použity v kasárnách, na nádražích či v nově budovaných stanicích městské dráhy (metra), takže Fitz měl mezi vídeňskými staviteli a architekty zcela jistě řadu známých.

Jde o stavbu na jednoduchém obdélníkovém půdorysu, která je osově souměrná. Střední část tvoří vchodový portál zaklenutý půlkruhem podepíraným po stranách masivními zděnými nástavci. Nad vchodem se tyčí osmiúhelníková kopule prosvětlená malými okny. Na zdivu po stranách se uplatňuje motiv dlaždicových polí.

Dne 21. 10. 1902 zemřela Mathylda Fitzová, manželka Johanna Fitze, také ona byla pohřbena do rokycanské hrobky. Johann Fitz zůstal sám (3 dospělé dcery již byly provdané), předal své funkce a uchýlil se do Vídně. Zde také na komplikace po těžké operaci (zánět plic) zemřel ve čtvrtek 1. 3. 1906. Poslední rozloučení proběhlo ve Vídni. V neděli 4. 3. byly Fitzovy ostatky přivezeny v 15,30 vlakem do Rokycan a ještě tentýž den se konal velkolepý pohřeb. Toho se zúčastnilo množství lidí, zástupci všech místních úřadů, vedení okolních báňských úřadů, představitelé městské i okresní samosprávy, obchodní komory, vojska, ale i zaměstnanci z Fitzových podniků. Pohřeb celebroval zdejší děkan Eduard Raus.