Lokální poutě se konaly ke kostelům v den jejich zasvěcení (posvícení) nebo v den svátku jejich patrona. V ten den se konala slavnostní mše, ale pouť měla i světský charakter (občerstvení pro poutníky, návštěvy rodin, stánky s prodejem upomínkových předmětů, vystoupení komediantů). Světský ráz poutí dnes zcela převážil nad náboženským obsahem, ale nadále zůstává aspoň datum konání pouti v den svátku patrona, respektive v neděli bezprostředně po tomto svátku následující. V Rokycanech je kostel zasvěcen Panně Marii Sněžné, jejíž svátek je v církevním kalendáři 5. srpna. Již vloni si zdejší věřící obnovenou tradici srpnové poutě komorně připomněli.

Podstatně známější je však Vršíčková pouť, která se slaví zpravidla první červencovou neděli. Kaple na Vršíčku je totiž zasvěcena Navštívení Panny Marie. Tento svátek byste v současném církevním kalendáři nalezli 31. května. Podle staršího liturgického kalendáře platného až do roku 1969 se tento svátek slavil 2. července. Datum konání poutě na Vršíček na začátku prázdnin je tak zažité, že se pouť nepřesunula a zůstala v původním termínu. Pokud jste Vršíčkovou pouť nestihli, určitě se přijďte podívat na obnovené schody ke zdejší kapli.

Svátky patronů kostelů v blízkém okolí pak jsou: Chylice – kostel sv. Jakuba Většího 25. července, Osek – kostel Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpna, Volduchy – kostel sv. Bartoloměje – 24. srpna.

Na internetu dá narazit na ledacos. Podívejte se na dvacetiminutový videozáznam z oslav na Rokycansku a hlavně v našem městě. Tehdy jsme tu přivítali prezidenta Václava Havla a nadšení občanů bylo obrovské. http://www.youtube.com/watch?v=bTrJbV7s-IU&feature=share&list=UU0Bev_6v9dMm8mrR-o_-A9Q

Roky končící třináctkou zatím Rokycanským větší neštěstí nepřinesly. V roce 1713 tu proběhl soupis obyvatel a jejich majetku podle katastru později zvaného tereziánského. Tehdy tu žilo 203 rodin, z toho 20 řezníků, 12 ševců či 7 krejčích. Počet domů dosáhl 170 (z toho 7 mlýnů), z nich ale bylo 111 označeno jako pusté, zřícené nebo jinak poškozené. Ve stejném roce se začaly také práce na novém hlavním oltáři kostela Panny Marie Sněžné, který byl zcela zničen požárem v roce 1784. Dne 5. srpna 1813 byl zaznamenán poslední velký požár v historii města, při kterém vyhořelo 13 domů v okolí Malého náměstí. Zřejmě to byly domy čp. 93–106, 118–124.

V roce 1913 bylo rozhodnuto postavit nový hřbitov u silnice na Litohlavy, jeho stavba ale proběhla až ve dvacátých letech. V tomto roce se také začaly na místě dnešního zimního stadionu konat dobytčí trhy. Dne 10. srpna 1913 se na vojenském cvičišti pod Kotlem konal první letecký den, při němž pilot Eduard Čihák předvedl devítiminutový let ve výšce až 400 metrů.